Lolita

14. dubna 2012 v 13:25 | SlashPrincess |  Básně
Kdybyste jenom věděli, jak moc mě bolelo srdce, když jsem to dávala na papír...

Nikdy jsem nechtěla lhát,
ale naše životy jsou lží plné.
Nikdy jsem nechtěla lhát.
Ale mně bylo lháno tolikrát.
Celý článek | Počet komentářů: 1
 

Písaři, napiš mi

11. prosince 2011 v 11:33 | SlashPrincess |  Básně
Vlastně ani nemám žádnou úvodní řeč. Dlouho jsem se neozvala, což už není nic neobvyklého. Je to jen pro ten pocit... dlouho jsem se necítila takhle, vlastně nikdy, uvidíte.


Písaři, napiš mi
ze střípků pohádku.
Ze střípků příběhy,
na tisísích řádků.
Když mráz si maluje
z nudy na oknech,
piš, prosím, cokoliv,
o lesích, o obrech.
Celý článek | Počet komentářů: 2

Hajej, dadej

3. října 2011 v 19:08 | SlashPrincess |  Básně
Pamatuju si, že jsem to psala, když jsem byla hrozně naštvaná a zklamaná. Word říká, že to bylo 26. května a teprve dneska jsem našla odvahu to zveřejnit.


Pár tahů stačí,

aby svět zrůžověl,

tvé slzy smáčí.

Ne, slzy jsou pryč,

to svět je chtěl.
Celý článek | Přidat komentář

Vrátím se

9. září 2011 v 21:53 | SlashPrincess
Je to divné, ale je to fantazií...

Pairing: Brian/Stefan
Rating: bez omezení


Nikdy nezmizíš, přísáhám... Nezapomenu na pohled tvých očí, když se na mě smály, nezapomenu, ani když mě nenáviděly. Mrzí mě to, protože jsem tě miloval od prvního okamžiku.
Celý článek | Počet komentářů: 2

Vím

8. července 2011 v 15:30 | SlashPrincess |  Básně
Zdravím zase po dlouhé době. :) Myslím, že už ani nemám koho, ale spíš tak ze slušnosti. :D

Včera jsem měla divný den, takže jsem psala... a tady to máte. :)


Asi už nejsem moc svatá,
I když jsem ještě mohla být.
A už vůbec nejsem tak plachá,
kdy se to stalo vědět smím?

Tu nevinnou tvář tehdy ztrhaly vrásky.
Neznala jsem ji, nešlo to.
A pak... svět ji vzal, nezbylo lásky,
krůpěje stříbra, moc vysoký schod.
Celý článek | Počet komentářů: 1

Momenty podlehnutí - krátká ukázka

18. května 2011 v 18:02 | SlashPrincess
Lidé se v našich životech objevují a zase mizí. Někteří rychle a někteří pomalu. Někteří v nás zanechávají stopy a jiní ne. Některé stopy jsou ty jizvy, které léta hnisají, a některé jsou nepatrné.
Nic ale netrvá navždy.
Žádná jizva není nikdy tak vážná, aby se nakonec nezahojila a nezmizela jako všechno ostatní.

"No tak, Stefane," hubená ruka žduchla do Stefanova ramene.
Stefan zamručel a stočil pohled na dívku, která stála vedle něj. "Co je?"
"Tys mě neposlouchal?" Nataly naštvaně nakrčila čelo, když se Stefan znovu otočil na druhou stranu a zadíval se do hloučku lidí, kde před chvílí zahlédl člověka, jehož vlasy byly až moc temné a až moc vlnité a dlouhé a rozcuchané.
"Promiň, zlato," Stefanovy oči si opět našly ty Natalyiny. "Zdálo se mi, že jsem tam zahlídl Steva."
"Steve sem přece jít nemohl."
"No právě." Stefan pokrčil rameny. Uvnitř hlavy jej zahryzalo svědomí.
Už to přece bylo dlouho, co na něj zapomněl. Tak proč by se měl teď znovu vracet? Po dvou letech? Ne...
Možná to nezmizelo úplně, ale 90 procent Briana se ztratilo ve chvíli, kdy odešel.
"Vytáhneš ty lístky? Už jsme skoro u vchodu." Nataly zatahala za Stefanův rukáv a přitiskla se k jeho paži, když se ji proud lidí pokoušel strhnout dopředu, pryč od Stefa. Stefan ji pevně chytil za ruku a sáhnul do kapsy, kde zmáčknul dva lístky na koncert Davida Bowieho, a podal je muži stojícímu u turniketu.

To bylo poprvé, co jej viděl od té doby, co zmizel.
Jen o tom nevěděl?
Počet komentářů: 1

Twincest again

18. května 2011 v 18:01 | SlashPrincess |  News
Vypadá to, že už se na tom blogu nebude měnit nic jiného než vzhled. Docela mě to mrzí, možná mě to mrzí mnohem víc, jenom nejsem ochotná to přiznat světu.

Ne, že bych vůbec nepsala, ale píšu minimálně. Před pár dny jsem našla rozepsané pokračování Lovera, které vypadá dobře, ale všechno, co mě k té povídce poutalo, je teď pryč, a už se to pravděpodobně nikdy nevrátí.

Přemýšlela jsem, že bych sem alespoň hodila kousíček z té povídky, do které jsem se na začátku roku pustila (fuck, vážně už je květen? 5 měsíců píšeš 5 A4? styď se, W!). Píše se dobře, mám ji ráda, nenechám ji umřít, přísahám. :D

Takže se těšte na momenty, kdy si budete přát, abyste podlehli a nechali se svést všemi špatnými vlivy, které na světě existují...
Přidat komentář

Dess: "Nancy Boy"

3. dubna 2011 v 12:44 |  News
Vy víte, jak šíleně Briana miluju... :D Dále má milovaná černobílá, nádherná kresbička. :) Taky bych mohla zkusit, jak by se Brian maloval. Když si troufnu a dopadne to, tak to upnu, aby se neřeklo.

Krátká a nudná řeč, mějte se krásně,
W. :)
Počet komentářů: 1

Nechápeš

22. března 2011 v 21:17 | SlashPrincess |  Básně
No páni... po jak dlouhé době aktualizuju? Stydim se. :) Vlastně vůbec nepíšu, občas mám nápad, ale chuť psát nikde. Nejspíš tvůrčí krize lenocha. Naproti tomu včera... Vodárka je skvělý způsob, jak něco napsat, i když zase to nepochopitelné cosi.

Poslední dobou se cítím mnohem líp než kdy dřív, ale pořád ne tak skvěle, jak bych si představovala. Lidi si ubližují pořád, pořád jsem stejná vrba, pořád jsem stejně přecitlivělá a introvertní... a proto vzniklo tohle. Protože o něm mluvím jen tehdy, když je to špatné. A ještě vůbec ne tak, jak se doopravdy cítím.

Snažil ses, ale nikdy jsi mi nerozuměl...
Celý článek | Počet komentářů: 2

Zabít pro lásku

26. prosince 2010 v 19:01 | SlashPrincess |  Básně
Múza mě nakopla a je mi krásně. :) Je to sice krátké, ale o to... no, je to prostě taková trochu srdcovka. :D Být si jen tak, cítit se nezávisle... :)
Celý článek | Počet komentářů: 6

Další články

Kam dál