Hřejivá náruč přítele - 4. kapitola - Chladná náruč nepřítele

18. srpna 2008 v 8:48 | Slash Princess |  Hřejivá náruč přítele
Harry bloumal hradními chodbami jako smyslů zbavený a jen stěží dokázal ignorovat zvídavé pohledy kolemjdoucích studentů. Musel stále myslet na Hermionu. Po včerejší hádce ji nemohl vyhnat z hlavy.

Nějakou záhadou se dostal do sklepení, aniž by si to uvědomoval. Zjistil to, když procházel kolem těžkých, dřevěných dveří vedoucích do učebny lektvarů. Spočinul na nich očima a bez jakéhokoli přemýšlení se otočil na podpatku a šel nazpět. Neměl rád sklepení. Bylo tak... temné... chladné a... depresivní.
"Ale, ale, Pottere! Co ty tady děláš?" zaslechnul za sebou Harry nepříjemně známý, zastřený hlas.
"Malfoyi, drž hubu a nech mě na pokoji!" zasyčel Harry tiše, aniž by blon´dákovi věnoval jediný pohled.
"Proč myslíš, že bych to dělal? Vždyť ty jsi takové nepříjemné zpestření příjemného dne." zasmál se Malfoy. V tomtéž okamžiku Harryho něco bolestivě udařilo do zad, ztratil rovnováhu, upadnul na zem a praštil se do hlavy V uších mu hlasitě šumělo a před očima mihotaly hvězdičky. Zapřel se rukama a pomalu se posadil. Hlava se mu motala a přímo tepala bolestí. Stanula před ním vysoká postava...
"Copak, Potty, došly ti slova?" ušklíbl se pobaveně Malfoy.
"No jasně!" odvětil podrážděně Harry a pokusil se postavit (A/N: Harry se pokoušel postavit, ne on, teda ono, to je jedno, žádný dvojsmysl v tom nehledejte xD). První pokus sice trochu nevyšel, přičemž ho Malfoy znovu obdařil pobaveným obličejem, ale druhý se zdařil.
"Ty jsi suchar, Pottere." zasmál se Malfoy.
"Zato ty jsi přímo mokrý, že?"
Draco se zamračil a chtěl něco odseknout, ale...
"Nech toho, Malfoyi, budeš mít vrásky." šklebil se pro změnu Harry. Blonďák téměř rudý vzteky hlasitě vydechoval. Drapnul Harryho ruku a zkroutil mu ji za zády.
"Tak co, Pottere, ještě se mi budeš smát," křičel rozčileně Malfoy a drtil Harryho ruku, který rychle couval, až narazil do zdi "teď už si nebudeš hrát na hrdinu!"
"Pusť mě, Malfoyi! Varuju tě!"
"Co mi uděláš? Co mi může udělat Vyvolený?" vykřiknul naštvaně Draco po celé chodbě. Harry byl v úzkých. V ruce mu div nepopraskaly všechny kosti a stěží zadržoval slzy bolesti. Zbývala jen jediná možnost...
Nemůžu!
Chceš, aby ti zlomil ruku?!
Byl tak blízko a přitom tak daleko... Chlapec, co přežil pohnul hlavou dopředu a měkce přitiskl své rty k těm lososovitým. Draco překvapen pustil jeho ruku, ale nevypadal na to, že by mu polibek od toho Vyvoleného, co mu nic nemůže udělat, přímo vadil. Harry mírně pootevřel rty a zval k sobě toho blonďáka, kterého už tolik let nesnášel. Harryho svědomí se vítězoslavně zasmálo a chlapec si uvědomil, co dělá. Divoce se odtrhnul a pomateně hledal Dracovy oči. Blonďatý mladík měl rozšířené zorničky a zrychleně dýchal. Nevypadal už... tak naštvaně. Naopak Harryho zelené smaragdy vypadaly viděšeně a dívaly se všude kolem, jen na Draca ne.
Harry se Dracovi vytrhnul a běžel, jako by mu hořelo za patami.
Merline, co jsem to udělal?!
No, nejsem sice Merlin, ale můžu ti to říct... líbal jsi Malfoye.
Proč... proč... zrovna on?!
Mám takový pocit, že ti to nebylo nepříjemné...
Vyvolený zatřásl hlavou, aby vyhnal myšlenky na Draca.
"Harry! Co tady děláš?" vykřiknul hlasitě mladík s rudou čupřinou.
"Já, já... no, byl jsem se jen tak projít." koktal nervózně Harry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama