Jen tak...

20. srpna 2008 v 14:01 | Slash Princess |  Jen tak...

teď už jsem opravdový blázen. Napsat twincest... není to zrovna normální, co říkáte? Ještě takhle nechutně klišoidní...
Chtěla bych to věnovat jednomu člověku, který mě každý den zachraňuje... chtěla bych to věnovat tobě, Katí x)

Jen tak tam stál. Promrzlý a promočený. Dopadaly na něj husté provazce dešťových kapek a on tamjen tak stál. Neměl strach, i když kolem něj zuřily blesky a hromy, naopak, miloval ten pocit, kdy ho déšť bičoval do obličeje a jeho vlasy zplihly, aby obtáhly ten křehký, dívčí obličej. Tenhle pocit miloval více než ten, když stál pódiu a okolo skandovaly tisíce fanynek tak, že sám sebe neslyšel. Nebe protnula rudá, klikatá čára a on se mírně otřásl. Měl na sobě jen tenkou mikinu a útlé, černé kalhoty, ty, které měl nejradši.
Hlavu zakláněl daleko dozadu a užíval si tu překrásnou čerň nad ním. Roztáhl ruce, jako by chtěl obejmout celý svět, rozevřel rty a chutnal dešťovou vodu. Měl chuť zpívat, ale jeho hrdlo bylo sevřené krutou zimou. Měl by jít domů, věděl to. Moc dobře věděl, že hned zítra přestane mluvit, dostane rýmu a možná i horečku, ale když se konečně cítil tak neobyčejný a nemusel mít za zadkem řady bodyguardů, nemusel poslouchat ječení bláznivých puberťaček... bouře vyhrála.
Ozval se silný hrom. Užíval si ten dunivý zvuk, jako ozvěny Gustavových bubnů.
Ale s tím zvukem přišel i někdo jiný.
Čísi ruka mu poklepala na rameno.
Zmateně se otočil. Chtěl něco říct, ale ten dotyčný jej předběhnul.
"Brácha, můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?" křiknul hlasitě jeho bratr... jeho dvojče. Ale on neměl náladu mu odpovídat. Vždyť tady ani nebylo žádné rozumné vysvětlení, proč stojí na zahradě, v noci a v bouřce. Dal si prst před pusu a tiše syknul.
"Ššš..."
Bratr se na něj nechápavě podíval.
"Prosím tě, nechej toho divadla a pojď domů. Chceš se zase nachladit? Zítra máme zkoušku!"
Usmál se na něj a naklonil se mu k uchu. "Poslouchej, Tomi." pošeptal. Znovu nadzvednul hlavu.
"Šílíš, Bille?!" vyjeknul Tom podrážděně a chytajíc Billa za ramena ho k sobě otočil.
Neměl ho takhle rušit, nikdo do neměl rušit, když si zrovna užíval tak dokonalý jev. Zakabonil se na Toma a opět stočil svou andělskou tvář k nebi. "Možná."
Tom jej tentokrát uchopil za prokřehlou dlaň a byl odhodlaný odtáhnout ho domů, ať to stojí, co to stojí. "Ty ses normálně zbláznil!" zakřičel na Billa skrz další silné zahřmění. Bill se na něj otočil s tváří zkřivenou vztekem, avšak s očky ublíženého štěněte. Věděl, že tohle na jeho platí vždycky, znal ho. Když nasadil tenhle výraz, Tom by mu snesl modré z nebe, jen aby byl zase klidný.
Tomi stisk ruky povolil, ale ne úplně. Nechtělo se mu pouštět něco tak dokonalého, když to konečně získal. Přivinul Billa k sobě a objímal ho. "Není ti zima, Billi?" Silně ho k sobě tisknul a pociťoval nutkání chránit jej před touhle hnusnou bouří.
"Jen trošku." pošeptal mu Billí do ouška. Bylo příjemné, když se konečně našel někdo, kdo by ho objal... z lásky, z přátelství... ne kvůli tomu, že má úžasný zjev. Usmál sepro sebe.
"Jsi promrzlý." řekl tiše a jeho bratr, majíc v tváři ustaraný výraz.
Chvíli tam oba jen tak stáli... v těsném objetí.
Bill slastně přivíral oči, když oblohu prozářil blesk a poté onu krásu porazilo hlasité hromobití.
"Pojďme domů," zkoušel to znovu Tomi, ovšem jen s malou, ale zápornou odezvou.
Bill zavrtěl hlavou, až Toma t tváři zalechtaly konečky jeho vždy dokonalých vlasů, teď splihlých a slepených od deště. Chtěl tady zůstat, klidně celou noc, kdyby bouřka trvala tak dlouho.
Pocítil, že se Tom celý zmrzlý roztřásl. Tvář měl studenou, ledově mrtvou.
Billí ho na ni nevědomky políbil a Tom se mu vzápětí otřel o líčko.
"Vážně nechceš jít domů?" zeptal se potichu Tom a jen nerad pustil dvojčeze svých spárů. Bill se kousnul do spodního rtu. Nevnímal slova vycházející z úst bratra, vnímal jen pohyb jeho rtů. Chtěl to udělat ještě jednou, chtěl ho ještě políbit. Bylo to tak hrozně zakázané, tak nové a nepoznané.
Jemně se usmál a s nevinným bárazem se naklonil a ulpěl na Tomových ústech. Bill udělal krok dopředu a znovu splynuli v objetí.
Tom strule stál, až překvapením rozevřel rty. Bill si myslel, že ho zve dál, nabízí mu svou třináctou komnatu, kterou nikdy nemohl okusit, která pro něj byla až doteď zamčená. Vklouznul mu do úst a pohladil špičku jeho jazyka, obkreslil dásna a Tom se oddaně přidal. Zkoumali ústa toho druhého, přestali vnímat zimu, procházející jejich těly, i ledové kapky, dopadající z čených mračen.
Polibek stále prohlubovali, dokud je surově neroztrhnul silný hrom. Tom se vylekaně stáhnul a rozhlédnul se po obloze.
"Možná bychom opravdu měli jít." pípnul vyděšeně. Rty měl napuchlé a zrudlé, vypadal takhle roztomile.
"Bill se na něj znovu nevinně podíval. "Teď bych možná domů šel." pošeptal mu do ucha svůdně a jemně ho do něj kousnul. Chytil jeho ruku a táhnul jej za ni k velkému domu.
Konečně našel něco, co dokázalo překonat ty neobyčejné pocity z bouří.
Našel jeho, svého bratra... své dvojče.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LísteQ... LísteQ... | Web | 20. srpna 2008 v 19:21 | Reagovat

to je pěkné :D

2 Slash Princess Slash Princess | Web | 20. srpna 2008 v 19:51 | Reagovat

je to hrozné xD ale odteď se klidně vsadím, že Můrka bude říkat, že na mě mají bouřky dobrý vliv xD ale mohly by být častěji, lépe se při nich píše x))

3 nierethil nierethil | 20. srpna 2008 v 20:05 | Reagovat

Po dlouhé době jsem koukla na tvůj blog a čekal mě šok? Kam ses to přestěhovala...i když...my perverse world zní moc pěkně hele:)...jo a aby si věděla...slavnostně hlásím, že tohle byl můj první twincest, který jsem dočetla až do konce...neodfrkla jsem si po dvou slovech a nezavřela ho...ale teda u srdíčka mě nikdy nechytí tak, jako slash...po TH jsem šílela týden, když jsem byla v devítce...teď je moc nemusím...ale je každého věc, co se mu líbí a co ne...

4 Slash Princess Slash Princess | Web | 20. srpna 2008 v 21:20 | Reagovat

ah, tak tě tady vítám, nierethil, čekala jsem, kdo první se tady z mých oblíbených slashařů objeví x) potěšilo mě, že jsi sem nakoukla a ještě takový dlouhý komentář x)

já a TH by byla hodně dlouhá historie xD to by byl sáhodlouhý román x) nejdřív jsem byla velký antifan xD a v poslední se to změnilo díky šílenému twincestu xD končím rozbor o mně a twincestu xD

5 Beautiful Nightmare Beautiful Nightmare | Web | 20. srpna 2008 v 23:54 | Reagovat

oh pěkné =)

6 Slash Princess Slash Princess | Web | 21. srpna 2008 v 10:26 | Reagovat

no, Můrko, od tebe bych čekala něco duchaplnějšího xD

7 Beautiful Nightmare Beautiful Nightmare | Web | 23. srpna 2008 v 16:30 | Reagovat

asi jsi mě přecenila =D

8 Slash Princess Slash Princess | Web | 24. srpna 2008 v 10:56 | Reagovat

no, výjimečně xD tebe radši nepřeceňovat xD

9 Kate Kate | 24. srpna 2008 v 21:27 | Reagovat

krása zlato x)) sice na tohle taky moc nejsem, ale tohle si napsala nádherně.. jak tohle děláš? jak to dokážeš? ty vždycky píšeš hrozně krásně, a určitě nejsem jediná, kdo si to myslí x))

10 Slash Princess Slash Princess | Web | 24. srpna 2008 v 21:34 | Reagovat

Katuško, nevím, jak tohle dělám, jde to samo a ten twincest šel sám od sebe úplně nejvíc ze všeho, po dlouhé době jsem měla nutkání se vypsat... tys mi navíc v ten den odjela a já upadla do mírné deprese... ten den ještě byla šílená bouřka a já měla nápad x) ten den byl nejhorší z toho dlouhýho týdne bez tebe x)

a děkuji ti za nádherný komentář, nemohla jsem se tě dočkat x-*

11 Kate Kate | 24. srpna 2008 v 22:33 | Reagovat

zlato, mě se taky hrozně stejskalo =/ nemam tyhle nečekaný výlety ráda.. ale sem ráda, že už sem konečně tady x)) x*

12 Slash Princess Slash Princess | Web | 25. srpna 2008 v 10:11 | Reagovat

už mi nikdy nesmíš utýct x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama